Jdi na obsah Jdi na menu
 


Božena Němcová-Babička

27. 5. 2008

Božena Němcová - Babička

Název: Babička

Autor: Božena Němcová

Ilustrátor: Vladimít Tesař

Vydalo: Československý spisovatel v Praze

Hlavní hrdinové: Babička a Proškovic rodina

Vlastní hodnocení: Knížka je psána Staročeštinou a špatně se čte, ale některé kapitoly jsou čtivé jako např. Viktorka a smutný závěr úmrtí babičky

Stručný děj:

Všechno to začalo tím, že jednoho dne přišel babičce od nejstarší dcery z Vídně dopis. Kde stálo, že Terezčin manžel přijal službu u jedné kněžny, která má velké panství v Čechách. Babička to po dlouhém rozmýšlení přijala. Když dorazila na Staré bělidlo, jak se tomuto panství nazývalo uviděla poprvé v životě svoje vnoučata: Barunku, která se později stala babiččinou nejmilejší, nejmenší Adélku, nejstaršího Jana a Vilíma. Také se seznámila s dvěma psy Sultánem a Tyrlem a k tomu ji přišla přivítat celá Proškovic rodina. Babička byla velmi staromódní a zachovávala staré české obyčeje. K těmto obyčejům vychovávala i své děti a vnoučata. Babička vyprávěla svým vnoučatům spoustu poučných příběhů a pohádek, které děti velmi rády poslouchaly. Na krku nosila pověšený provrtaný dukátek, který dostala sama od císaře Josefa II pro štěstí.

Každý den slýchávali krásný zpěv bláznivé Viktorky. Tohle neštěstí se jí stalo tehdy, když jednou přijeli do města myslivci. Do Viktorky, tehdy ještě normální, se zakoukal jeden černý myslivec. Spolu odešli do světa a měli dítě. Však jednou byl černý myslivec při vzájemném souboji zabit. Viktorka z toho zešílela a dítě do vody u splavu hodila. Od té doby Viktorka sedí celý den u splavu a zpívá. Když tu jednou byla bouřka při níž blesk zasáhl strom a ten Viktorku na místě zabil. A tak skončilo její utrpení. Babička byla velmi dobrotivá a vždy přála více jiným než sobě. V údolí Starého bělidla ji měl každý rád i sama kněžna ji obdivovala. Dokonce byla i pozvána na zámek.

Dobrých skutků měla babička požehnaně, mezi které patří třeba jak přemluvila paní kněžnu, aby přispěla almužnou na Kudrnovic děti. Jednou však babičina chvíle musela přijít a tak odešla v pokoji a s čistým svědomím.